Bali – den šestý

Poprvé jsme 3D Art muzeum navštívili už přede dvěma lety. Bylo to něco, co jsme do té doby ještě nikdy neviděli (pozn. Autora: myslím, že věta o tom, že jste/jsme viděli něco, co jste/jsme ještě nikdy neviděli je nejopakovanější větou v tomto textu). Obrazy na zdech, u kterých se fotíte a stáváte se tak jejich nedílnou součástí. Tak se během několika minut octnete například v tlamě žraloka, padáte z vodopádu, balancujete na lávce nad propastí, visíte z obřího mrakodrapu jen na prstech jedné ruky. Je to nesmírná zábava, kluci jsou z té iluze úplně nadšení a od začátku upozorňovali na to, že ani tentokrát se naše cesta na Bali bez návštěvy tohoto muzea neobejde. Letos jsem se výpravy do světa za zrcadlem nezúčastnila, protože jsem právě bojovala se zákeřnou bakterií, která zatím na celé čáře vyhrávala. To jen připomínám, abyste měli na paměti, že ovoce vlastnoručně neumyté se na Bali nejí.

Se skútry už jste po včerejším výletě na Tanah Lot jedno tělo jedna duše, takže jste je večer ani nevraceli, i do 3D Art muzea na nich lze vyrazit. Je to cca 45 minut jízdy. Tipuju tak 13 km od Canggu. A když to ještě vezeme zkratkou kolem Pretty Poison, tu vám ukážeme, tak možná ani neskejsnete v zácpě. Cestou jsou bezpečné banky, a pokud už vám došel cash, je možné zde dotankovat. Cestou také budete míjet směnárnu, kde jste si měnili peníze při příjezdu, a tak máte-li ještě co měnit, je tohle dobrá příležitost. (Když jsme u tankování, to budete k motorkám taky potřebovat. Ale buďte v klidu. Cena benzínu je na Bali tak nízká, že snad ani není třeba ji zmiňovat, jen pro pořádek – cca 10 tis/za jeden litr). Doplnit palivo lze jak u velkých pump, tak u menších prodejců u silnic. Někteří mají benzín ve skleněných barelech, jiní v lahvích od alkoholu. Zkusili jsme všechno a všechno fungovalo.Po cestě nejsou žádné záludnosti, prostě jedete po hlavní s další tisícovkou turistů a místních a v jednu chvíli odbočíte doprava a jste tam. 3D art muzeum je jednou z mála atrakcí na Bali, která je pod střechou. Budova je opatřena klimatizací, takže z vás po prohlídce ani neleje. Zapotíte se jen díky adrenalinu, protože některé z fotografií vypadají opravdu děsivě. Nikdy ne v okamžiku, kdy je pořizujete, ale až v momentě, kdy se na ně na displeji podíváte. Často je iluze skutečně dokonalá. Děti nebudete moci z tohoto místa vůbec dostat. Ale mám tip! Hned naproti muzeu je Mc Donald, tak kdyby se jóó nechtěly vzdát, cheeseburger by mohl zabrat! Nebude-li zbití a vy se za chvilku budete cpát tím nezdravým burgerem a budete se přitom koukat ven, otočte hlavu vlevo a koukejte se přes ulici – uvidíte nápis Agung Bali!

To je obchod se suvenýry. Naleznete tam úplně všechno, co jste doposavad viděli a míjeli na všech tržištích, stáncích a u pouličních prodejců. Ceny jsou více než příznivé a pevné, takže pokud vám smlouvání ještě stále nejde přes pusu, tady jste ho ušetřeni. Kvalita dobrá, horší, výborná. A zboží? Trička, sukně, kalhoty, sošky, šperky, sarongy, káva, čaje, čokolády, magnety, dřevo, kabelky, prostě všechno, co si jen lze představit. Pokud jste doposavad příliš nenakupovali, myslím, že tady na tom místě vás nakupovací mánie strhne! Nikdy se mi nepodařilo vypadnout tam odsud dříve než za dvě hodiny.

Ale vy jste tu na motorce a na ní toho odvezete jen velmi omezené množství, takže je třeba naplánovat nákupy na jiný den a vyrazit sem autem s Gedem.Teď se jede na Serangan. Musíte projet Denpasarem. Ale žádný strach. I když jste ještě v životě neviděli 30 motorek na jednom metru čtverečním, jedná se o bezpečnou, širokou a dobře značenou cestu. Prosmýknete se mezi tisíci aut a za pár minut už se kolem obří smradlavé, kilometry se táhnoucí skládky blížíte k záchranné želví stanici. Turtle Conservation and Education Centre se jmenuje to místo, kde podle nás léčí nemocné a zraněné želvy a zachraňují mláďata.  Ale jak už jsem říkala, jsou lidé, kteří prohlašují, že všechny tyhle stanice na Bali jsou podvodné a jen z přihlouplých turistů tahají peníze. Možná jsme se opravdu nechali nachytat, ale zážitek to byl dojemný pro malé i velké.

Můžete totiž adoptovat jednu z těch malých želviček za 200 tisíc. Dostanete certifikát s vaším jménem, coby rodiče a jménem želvy, coby vašeho svěřence, který si pak doma vyvěsíte na postel a každý večer před spaním zamáčknete slzu při vzpomínce na vaši želvičku. Pak naložíte adoptivního potomka do kyblíku a vyrazíte ho pustit do oceánu. Je něco neuvěřitelného, když natáhnete dlaň se želvou k vodě a vidíte, jak urputně se tenhle miniaturní živý tvor žene za svobodou i za cenu toho, že jeho šance na přežití jsou minimální. Celé je to velmi dojemné, a když se pak v oceánu želvička otočí a vypadá to, že se s vámi loučí, bulí už i chlapi!S dobrým pocitem v na duši i na těle sedejte na motorky, protože do Canggu je cesta dlouhá!