Bali – den třetí

Myslím, že času k adaptaci už jste měli vcelku dost a je čas vyrazit na první velký výlet. Velký tím, co uvidíte, tím, jak daleko se pojede a také tím, v kolik se večer vrátíte domů. Ptáte se, jaký je dnes plán? Bali swing v Tegelalang – vyhlídka na Kintamani – Ubud a zpět! Celkem je to 126 km. „To jsme zpět, raz-dva!“ říkáte si, ale nenechte se mýlit. Na motorkách je to cesta daleká a na začátek by to chtělo i nějakou lehčí trasu, abyste se v místním provozu maličko rozkoukali. Naše pravidlo zní – mimo turistická místa se dá na motorce za jeden den ujet tak 70 km v klidu, bez nervů a větší únavy. Skrze turistická místa se dá na motorce ujet tak 70 km, ale s drobným nervovým vypětím, celkem slušnou únavou, uvařenou hlavou a spálenými koleny, pokud si je pořádně nenamažete.

Takže na 126 km potřebujete whats up a Gedeho, co vás přivezl z letiště a dnes vás pěkně povozí po Bali. Je to skvělý řidič, ostrov zná jak své boty a zaveze vás všude, kam budete chtít za cca 600 tis. na jeden den. To je asi za tolik, za kolik vás vezme taxi z Vršovic na letiště. Ale jak známo, nikdo není dokonalý a tak má i náš přítel své ALE. Nikdy, ale opravdu nikdy pro vás nepřijede včas. Na Bali totiž nikdo nikam nespěchá a nikdo se nikam nehoní, takže jak přijede, tak přijede. Rozpětí Gedeho zpoždění se pohybuje od 30 do 60 minut.

Já vím, vy taky nikam nespěcháte. Tedy dnes, až se pojedete potápět na Nusa Penidu a budete mít koupené lístky na loď na přesnou hodinu, budete čekat u cesty a vyhlížet ho a on napíše, že už pro vás shání řidiče, protože sám se dnes nemůže dostavit, jako se to stalo nám, možná už nervy začnou trochu pracovat. Ale to až pojedeme na Penidu!

Domluvili jste se s Gedem na 8:00, protože čím dříve vyrazíte, tím více toho uvidíte a stihnete a on už 8:30 klepe na vrata. Dneska máte kliku!

Za necelé dvě hodinky se prokoušete k těm úžasným rýžovým polím, co jich je tady všude mraky. Tohle je ta turistická část, velká atrakce spojená s ochutnáváním kávy z bobků od cibetky a taky s ochutnáváním čajů. Z té krásy se vám napoprvé a asi i napodruhé zamotá hlava. Naštěstí jsou tam pevná zábradlí, o která se budete moci opřít a rozhlížet se! Tohle je ráj!!! Zelená, jakou jste ještě nikdy neviděli, ticho, jaké jste ještě nikdy neslyšeli. Kdo sebere odvahu, bude připoután k prkénku na lanech a může se nad políčky zhoupnout. Zážitek náramný, zcela bezpečný, i když 200 tis. je na místní poměry docela pálka, vyzkoušela jsem na vlastní zadek a můžu jen doporučit. Lehce to sice zavání komercí, ale mně to i tak přišlo romantické jako blázen. Pak si nechte naservírovat ty čajíčky a kávičky. Smočte nosíky a koštujte. Většina z nich chutná skvěle! Naším favoritem byl lemon grass a taky zázvor. Cibetková káva se nezdá nic extra, ale vyzkoušet by se měla. Pečlivě si poznamenejte, které z čajů vám šmakujou, ale nemusíte je kupovat přímo tady. Pokud tedy chcete ušetřit, ještě budete mít šanci nakoupit je za téměř poloviční ceny. Pokud však chcete podpořit správu té nádhery, kde se právě nacházíte, myslím, že koupí některého z čajů či kávy v místním gift shopu se vám to jistě podaří. A nemusíte se bát, nejde o podvod a v pytlíčkách najdete skutečně ten čaj, který vám tak chutnal.

S krásnými pocity na duši i v žaludku sedáte do auta, ale maximálně tak na 40 minut. Čekají vás další pole – váš první track a „samá rejže, samá rejže“! Z parkoviště, kde zanecháte Gedeho a cca 5000 za parkování a cca 5000 za vstup na hlavu, procházíte obklopeni stánky se vším možnými i nemožným. Jestli máte chuť nakupovat, udělejte to, ale smlouvejte. Vždycky a za každých okolností. Ale uklidním vás! I když v tom budete hodně dobří a dostanete se třeba na polovinu původní ceny, najdeme pro vás na Bali místo, kde tohle všechno, co kolem sebe právě vidíte, koupíte vždy o chlup levněji. Takže nakupujte, ale hlavně pro zábavu a pořádně si to užijte, usmívejte se při tom a těšte se z „dobře uzavřeného obchodu.“

Už jste zase mezi políčky. Procházíte přes mostky a za nimi vás místní žádají o donations za to, že jdete po nich jdete a nemusíte se brodit vodou. Nebraňte se, nezlobte se, neargumentujte tím, že už jste zaplatili vstup. Smiřte se s tím. Špatná zpráva? Stejně tomu neutečete! Dobrá zpráva? Když se budete usmívat, bankovky se vám budou vydávat s mnohem lehčím srdcem a navíc výši sumy nikdo příliš nehlídá. Hlavně jste tu, abyste si užili atmosféru a přírodu a protože jste tu poměrně brzy ráno, ani nezakopáváte od další turisty. Do těch budete narážet nejspíš až cestou zpátky. Tak jen pozor na hady, pozor na žáby a pozor na místní, kteří stojí po kolena v bahně, nebo se procházejí po cestě s košíky na ramenou a na hlavách mají roztomilé klobouky. Jakmile vás přepadne chuť udělat si pěknou fotografii, už natahují ruce celosvětově známým gestem, kdy jemně třou palcem o prostředníček a ukazováček naznačují, že každá sranda něco stojí! Náš tip? Zezadu se neplatí a fotce na romantice neuberete ani ň!

Cestou zpátky k autu vidíte stánek s ovocem a zeleninou. Leží tam i úžasně vypadající mangosteen. Že jste ho ještě nikdy neochutnali? To musíte! Ale stop!!! Rozhodně né teď a rozhodně né tady! Voda, kterou je slupka mytá, rozhodně nebyla pitná a vaše ruce po pár hodinách na cestách už taky nejsou, co bývaly. Věřte, že vím, o čem mluvím. Já tohle všechno ignorovala, nacpala se tím úžasně sladkým ovocem k prasknutí, jako úplný zelenáč a už v noci jsem běhala a nevěděla, kudy to půjde dřív! Mangosteen a všechno to pro Evropana neznáme ovoce ano, ale řádně umyté v pitné vodě a se superčistýma rukama!!! Prověřeno na vlastní kůži!

Jsme zpět v autě a bavíme se s Gedem, že sopka Agung se zase probudila k životu a pěkně pokuřuje, tak zajásal, pokýval hlavou a zeptal se: „Chcete se na ni zajet podívat?“ Nenechte se jeho otázkou zaskočit jako my, protože pak se ani nenadějete a už míříte směrem na Kintamani, kde je na Agung, ale i na její o 2000 m menší sestřičku Batur výhled nejkrásnější! Obě sopky máte před sebou jako na dlani. Jen si sáhnout! A kdy se vám to kde na světě poštěstí koukat najednou na dvě sopky najednou? V restauraci, o kterou je vyhlídka na Kintamani obohacena, jsou spíše evropské ceny, takže když si dáte něco dobrého k pití a jen tak drobně polechtáte bříška, cena se vyšplhá i na 150 tis. na jednoho. Což je, na místní poměry, jako vážně docela dost. Ale zase ty panoramata, ty jsou přece k nezaplacení!

Kolik je hodin? Cože, už dvě? Tak to abychom se pomalu začali vracet domů. Když se chcete ještě na skok stavit v Ubudu, bude to tak akorát. Sedejte do auta, ať neztrácíme čas, řeknu vám o tomhle městečku něco cestou! Ubud je centrem kulturního dění na Bali. Pokud jste umělci – řezbáři, sochaři, malíři, keramici, batikujete, pletete košíky, vyrábíte šperky, jste v Ubudu! A když jste tam vy, jsou tam taky všichni turisti! Takže lidí milion, ale to vás nesmí odradit. My se tam dnes stavíme sice jen tak na dvě hodinky, abychom prolétli slavné ubudské trhy, ale vy byste si tam ještě alespoň na jeden den výlet udělat měli. Ááááá, už jsme tu. Gede musí odjet někam zaparkovat auto, protože taky parkoviště chybí. Tak se s ním domluvíte, v kolik se na stejném místě zase sejdete. A myslete na to, co jste si vyzkoušeli ráno. I sem pro vás Gede přijdete s minimálně 20ti minutovým zpožděním.

Trhy v Ubudu připomínají sem tam vietnamskou tržnici, protože tam opravdu mají úplně, ale úplně všechno. Od oblečení, přes boty, tašky, kabelky, šperky, uzené ryby, květiny, dřevěné sochy až po zaručeně originál Breitlingy, Adidas sportovní soupravy a Tommi Hilfiger luxusní džíny. Kdo nesmlouval a nenakupoval v Ubudu na trhu, jakoby nikdy nebyl na Bali. Takže šup, alespoň jeden, dva, tři kousky tady prostě urvat musíte. Pravidlo zní! Smlouvat, smlouvat, smlouvat. Nikdy nekupovat nic, na čem nevydyndáte alespoň třetinovou slevu. Když budou ty šaty stát 200 tis., řekněte, že za ně dáte 80 a nekupujte je víc než za 120. Že je vám to trapný? Možná poprvé, podruhé, ale potřetí už se na to budete těšit! Tak držíme palce! Cestou v autě domů si své úlovky pořádně prohlédněte. Času na to bude dost. Díky tomu, že okolo páté/šesté začíná dopravní špička, můžete těch 25 km poskakovat i tři hodinky. Takže až dorazíte, budete rádi, že se dohrabete do Fabricci na pizzu a pak padnete do těch krásných obrovských měkoučkých postelí v Goslingu! Dobrou noc!