Bali – den jedenáctý

Ne všichni budete cestovat bez robátek, proto tu máme také jeden superžhavý roztomilý tip především pro ně. I když je pravda, že dětem se na Bali líbí prostě všechno a prostě všude. Byť nenavštěvujeme žádné aqvaparky, žádné Disney landy, žádná kina. Říkáme si, že děti jsou ještě o moc vnímavější, než my dospělí a tu neuvěřitelnou pohodu, lásku, slušnost, respekt a „milost“ cítí ještě o moc intenzivněji než my. Jinak si to vysvětlit neumíme. Ale zpět k dnešnímu výletu. Nejsme přílišnými milovníky zoologických zahrad. Zvířata v klecích a za vysokou zdí se nám zdají nešťastná, i když jejich prostředí vypadá sebelépe. Těmto zařízením se tedy ve většině vyhýbáme, ale sem tam nějakou výjimku uděláme.

Jednou z nich je ptačí park na Bali. Je krásný. Je to v podstatě taková velikánská zahrada plná stromů, jezírek a nerozmanitějších druhů květin, ve které se procházejí a prolétávají stovky nerozmanitějších druhů ptáků. Jsou nebojácní a často se k vám přiblíží ještě o moc víc, než byste čekali. Naší mamku kloval největší z holubů do kotníků s takovou vervou, že se vcelku rychle klidila z jeho území. Můžete je krmit nejrozmanitějšími dobrotami – semínky, ale také mrskajícími se červíčky a třeba i leklými rybami. Na těch si tu pochutnávají především pelikáni, kteří svou velikostí a mohutným zobákem vzbuzují zasloužený respekt. Když se k vám blíží, máte i tendenci vzít nohy na ramena. I když to možná ze začátku tak nevypadá, zaseknete se na tomhle místě i přes dvě hodiny. Takže opět platí, že čím dříve vyrazíte, tím více toho dnes uvidíte. Protože po Bird parku je to sotva hodinku a půl cesty k jezeru Bratan.

Opět něco, co jste doposavad ještě neviděli (po páté). Jezero vysoko v horách, kde se počasí mění z minuty na minutu stejně jako v Krkonoších, s jedním z vůbec nejznámějších a nejnavštěvovanějších chrámů na Bali s názvem Pura Ulun Danu Bratan. Držte si palce celou cestu z Bird parku, aby se vás zželelo Bohům a zařídili vám pěkné slunečné počasí tam nahoře. Protože především tak, si tuhle nádheru užijete.

A vychutnáte si ji ještě o moc více, když si na břehu jezera půjčíte loďku a vyrazíte na fakt romantickou plavbu napříč jezerem. Daleko od turistů, uprostřed přírody obklopeni vodou, můžete pozorovat, s jakou precizností byly chrámy na Bali stavěny a jak citlivě jsou do krajiny zasazeny. Tohle se vážně hned tak nevidí (po šesté). Když na vás místní božstvo zapomene a vystoupíte z auta s mlhou v zádech i v obličeji, nevzdávejte se, určitě si chrám projděte také, i když na jezero skoro nevidíte, jako se to letos stalo nám. Alespoň budete mít důvod, vrátit se sem někdy příště.

Po procházce a projížďce loďkou vám nejspíš už také vyhládlo, co? Kousek od jezera, když odbočíte na hlavní vpravo je velká pumpa a za ní malý supermarket. Tam by se něco spolknout dalo, než vyrazíte směrem k vodopádu Gitgit, který je tím největších, jež je na Bali k vidění.

Měří téměř 40 metrů a není možné ho při vaší cestě ostrovem minout. Cesta k němu je lemována stánky a malými i velkými obchodníky, kteří jsou na turisty opravdu připravení a dožadují se pozornosti s tím nejvyšším nasazením. Už jste na Bali pár dní a tak víte, jak v takových situacích reagovat, že pohled přímo do očí znamená výzvu k boji (nebo k nákupu) a naznačíte-li, že vás cokoli zajímá, jdou po vás, dokud vás neudolají. Když se s plnou či mírně odlehčenou peněženkou skrz ně proderete, odměna bude sladká. Miliony kubíků vody padající z úctyhodné výšky vás pěkně ošplouchnou a čím více se k úkazu blížíte, tím více vám dá Matka příroda pocítit, za jak malé, nicotné mravenečky nás považuje. Ale i přesto – se vám rozhodla předat tolik energie a síly, cítíte? Vy všechno poctivě vstřebáváte a za pár vteřin máte pocit, že je z vás Superman – stačí se jen odrazit a letět! Tak šíleně vás Gitgit napumpuje. I tam budete mít co dělat, aby vám hodně energie zbylo, protože cesta domů je opět přískokem vpřed a tři hodiny – žádný čas! Ale den to byl jak malovaný, ne?